V období 2010–2016 řešila Česká geologická služba projekt Rebilance zásob podzemních vod, zahrnující 1/4 území České republiky, v jehož rámci byly stanoveny přírodní a využitelné zdroje podzemní vody včetně podmínek jejich využití pro kompetentní orgány státní správy. S použitím moderních i klasických metod zahrnujících geofyzikální měření, vrtný průzkum, stanovení doby zdržení vody v horninách, chemické analýzy podzemní a povrchové vody, hydrologická měření atd. byly aktualizovány geologické a hydrogeologické poměry hodnocených hydrogeologických rajonů (v rozsahu příslušného hydrogeologického rajonu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.). Na základě hydrologického a hydraulického modelu včetně dlouhodobých režimních měření hladin podzemní vody byly stanoveny přírodní zdroje podzemní vody v rajonu pro referenční období 1981–2010 s 50% zabezpečeností. Využitelné zdroje podzemní vody byly spočítány na úrovni 95% zabezpečenosti tak, aby byl zachován minimální zůstatkový průtok vodních toků pro hydrogeologický rajon, odběry podzemní vody nebyly zasaženy zvláště chráněné vodní terestrické ekosystémy a zároveň byl zajištěn udržitelný stav přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě průzkumných prací proběhla také revize hranic hodnoceného rajonu včetně návrhu jejich případné úpravy.

Hydrogeologický rajon 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice zahrnuje území mezi Děčínem, Českou Lípou a Lužickými horami. HGR 4650 je vymezen jako rajon základní vrstvy ve smyslu rajonizace (Olmer et al. 2006, podle vyhlášky č. 5/2011 Sb). Rajon 4650 byl koncipován jako dvoukolektorový systém. Na území rajonu se vyskytují tři hydrogeologické kolektory v různých hloubkových úrovních: cenomanský kolektor A, turonské kolektory BC, coniacké kolektory D. Nejhlubší kolektor A (s litologickou jednotkou perucko-korycanské souvrství) je zpracováván zvlášť jako hlubinný rajon 4730. Rajon obsahuje nejhlubší kru středohorského příkopu, kde báze křídy klesá až k 700 m pod hladinou moře v oblasti Benešova nad Ploučnicí až Habartic. Hranice rajonu definují okrajové podmínky coniackého kolektoru: lužické zlomové pásmo na severovýchodě, na severozápadě výchoz kolektoru D a svrchnoturonského izolátoru na děčínském zlomovém poli, na jihozápadě rozvodnice kolektoru D mezi Ploučnici a Labem a na jihovýchodě výskyt izolátoru mezi kolektory BC a D. Jižní hranice HGR 4650 zčásti sleduje linii kozelského zlomu.

Formát A4, pevná vazba, 197 s., 1. vyd. 2022.