V období 2010–2016 řešila Česká geologická služba projekt Rebilance zásob podzemních vod, zahrnující 1/4 území České republiky, v jehož rámci byly stanoveny přírodní a využitelné zdroje podzemní vody včetně podmínek jejich využití pro kompetentní orgány státní správy. S použitím moderních i klasických metod zahrnujících geofyzikální měření, vrtný průzkum, stanovení doby zdržení vody v horninách, chemické analýzy podzemní a povrchové vody, hydrologická měření atd. byly aktualizovány geologické a hydrogeologické poměry hodnocených hydrogeologických rajonů (v rozsahu příslušného hydrogeologického rajonu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.). Na základě hydrologického a hydraulického modelu včetně dlouhodobých režimních měření hladin podzemní vody byly stanoveny přírodní zdroje podzemní vody v rajonu pro referenční období 1981–2010 s 50% zabezpečeností. Využitelné zdroje podzemní vody byly spočítány na úrovni 95% zabezpečenosti tak, aby byl zachován minimální zůstatkový průtok vodních toků pro hydrogeologický rajon, odběry podzemní vody nebyly zasaženy zvláště chráněné vodní terestrické ekosystémy a zároveň byl zajištěn udržitelný stav přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě průzkumných prací proběhla také revize hranic hodnoceného rajonu včetně návrhu jejich případné úpravy.

Křída ústecké synklinály vyplňuje úzký protáhlý úval mezi potštejnsou a litickou antiklinálou (resp. okrajem kuesty Hřebečovského hřbetu), ve kterém je tlakově výrazný artéský kolektor podzemní vody. V povodí Orlice se odvodňuje do Tiché Orlice, protékající napříč synklinálou. Jižní část, tzv. březovsko-svitavskou pánev, odvodňuje řeka Svitava. Podle proudových systémů podzemní vody je synklinála rozdělena do dvou rajonů.

Vymezení hydrogeologického rajonu 4231 je dáno zčásti podle geologických hranic. Východní hranicí rajonu je denudační okraj křídy, západní hranicí je průběh osní části potštejnské antiklinály. Severní a jižní hranice jsou definovány hydrogeologicky.

Formát A4, pevná vazba, 172 s.